Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obraz války u Georgese Bataille
Zítko, Jakub ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Válka představuje jeden z nejnápadnějších projevů nadbytku energie, který v rámci své teorie všeobecné ekonomie tematizuje Georges Bataille. Na pozadí této skutečnosti se práce snaží definovat válku jako bytostně neutilitární výdaj energie, s nímž se člověk musí nutně potýkat. Dále se práce pokouší tázat po společných jmenovatelích excesivních momentů, mezi které válka nepochybně patří, a poukázat na jejich význam ve filozofii G. Bataille. Svrchovanost, která je průvodním jevem takovýchto momentů bude dále tematizována se zřetelem na specifičnost, kterou ji autor věnuje a jenž se vymaňuje z dialektické nutnosti. Klíčová slova: Georges Bataille, svrchovanost, prokletá část, heterogenita, sebevědomí, kritika utilitarity, válka
Ústavněprávní důsledky Lisabonské smlouvy
Dekan, Jeroným ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Ústavněprávní důsledky Lisabonské smlouvy Práce analyzuje ústavněprávní dopad změn, ke kterým došlo v důsledku Lisabonské smlouvy. V první části je stručně shrnut historický vývoj evropské integrace, novelizace zakládacích smluv a vznik Evropské unie s podrobnějším popisem sjednávání a ratifikace Lisabonské smlouvy. Druhá část práce se podrobněji věnuje státoprávní charakteristice Evropské unie před účinností Lisabonské smlouvy. Třetí část práce obsahuje formální náležitosti Lisabonské smlouvy a dále popisuje obsahové změny, které přináší do primárního práva. Závěrečná část se zabývá problematikou dopadů evropského práva do ústavního pořádku České republiky a změnami, ke kterým došlo v důsledku Lisabonské smlouvy. Předně jsou analyzována integrační ustanovení ústavního pořádku, a to zejména ve vztahu k problematice státní svrchovanosti, dále průběh ratifikace a přístup Ústavního soudu k předběžnému přezkumu Lisabonské smlouvy, posouzení otázky státní svrchovanosti po přijetí Lisabonské smlouvy se závěrem, že Česká republika zůstává svrchovaným státem. Závěr této části je věnován rozboru ústavněprávních dopadů jednotlivých změn primárního práva do právního řádu České republiky vymezených v části třetí. Ústava České republiky, ústavní pořádek, Lisabonská smlouva, Evropská unie, Evropské společenství,...
The impacts of climate change on environmental geopolitics of the Arctic
Pelletier, Mireille ; Landovský, Jakub (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
The new fact that the environment is becoming the main factor of geopolitical transformations in the Arctic region has been triggered mainly by climate change. In the North, this recent aspect of geopolitics, in correlation with the environment, leads sometimes to tensions between countries, but also to a need for cooperation. The question brought by such conditions is, to which extent will this climate change provoke cooperation or conflicts between the Arctic states. The purpose of addressing the problem is to understand what kind of challenges would be facing the international relations between circumpolar countries and how the environment is playing a geopolitical role in them. The objective of the main research question is to assess the importance of climate change over the geopolitics of the Arctic through several spheres of geopolitics: environment and bio-diversity, economic activity of the region, sovereignty and territoriality, security of the circumpolar states, and international and diplomatic relations. The trans-border and transnational nature of environmental issues is another important factor, since nature does not respect human-made boundaries and an environmental concern, such as climate change and its aftermaths, cannot be exclusive to a state along the lines of its borders.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.